Mikrovlnnou troubu za normálních okolností nepoužívám. Ne proto, že bych měla strach z mikrovln a jejich potenciálních nežádoucích účinků (pokud nevíte, o čem přesně mluvím, ale vědět byste to chtěli, podívejte se například na tento článek) nebo k ní cítila jakýkoliv odpor. Vlastně si myslím, že jde o užitečnou věc a mnozí z nás jsou dnes jistě Percymu Spencerovi, jejímu objeviteli, neskonale vděční (více o tom, jak mikrovlnná trouba vlastně vznikla, se v případě zájmu dočtete tady). Já prostě a jednoduše nic, co se nachází v kuchyni, téměř nepoužívám. Všechno, co potřebujete na vaření či pečení a co se dá snadno sehnat například na https://bonio.cz/, zůstává většinou mimo mě. Od toho je u nás manžel. Ačkoliv je zkušený a dobrý kuchař, s úklidem už na tom tak dobře není. Má zvláštní schopnost nevidět nepořádek a špínu. Generální úklid je tedy pokaždé výhradně mým úkolem.
Občas nastane období, kdy se rodinným návštěvám prostě nevyhnete. I my musíme čas od času (samozřejmě s nadsázkou) přetrpět několik návštěv za sebou. Všechny příbuzné máme rádi, ale všichni určitě chápete, že to může být únavné a stresující. A navíc před tím musíte uklidit, protože zejména příslušníci starší generace rádi zhodnotí míru naklizenosti a upozorní na každou pavučinu v rohu.
Mně osobně nepořádek nevadí a Petr ho nevidí. A když mi čirou náhodou vadit začne, sundám brýle a nevidím ho ani já (nepořádek, ne Petra). Před minulými Vánoci, kdy jsme se připravovali na takřka nekonečný zástup návštěvníků, jsem se dala do nudné a deprimující činnosti zvané úklid. Obvykle začínám kuchyní, protože chci mít to nejhorší brzy za sebou. Předpokládám, že detaily o tom, jak drhnu kachličky, troubu, leštím indukční desku nebo nádobí, vás příliš nezajímají, protože tyto úkony nejspíš provádíte pravidelně a neshledáváte na nich nic zázračného. Ráda bych vám ale povyprávěla o čištění mikrovlnky, protože mám pro vás tip, který byste, pokud jste na tom s úklidem podobně jako my, mohli ocenit.
Jak jsem již psala v úvodu, mikrovlnku takřka nepoužívám. Proto jsem po jejím otevření zažila jak šok zrakový, tak čichový. Její vnitřek byl doslova zapráskaný něčím mastným a rajčatovým odshora dolů. Ptala jsem se Petra, zda o tom ví, a pokud ano, proč se již dříve nerozhodl tuto situaci nějak řešit. Prý se bál na všechny ty trubičky, které jsou na ,,stropě” mikrovlnky použít mokrý hadřík, protože by mohl dostat elektrický šok, a ze zásuvky ji vypojit nejde, protože zásuvka je zastavěná a nedostane se k ní (otevřít skříňku nad mikrovlnkou, v jejíž útrobách se zásuvka nachází, ho nenapadlo). Tato odpověď mě dostala do kolen, takže jsem ani nebyla schopná hrát naštvanou.
Nicméně jsem se dala do hledání nejjednoduššího způsobu čištění mikrovlnné trouby. Našla jsem jeden super jednoduchý, s nímž bych s vámi ráda podělila. Vše spočívá v tom, že do mikrovlnky vložíte hrnek s vodou a lžicí octa a zapnete ji na pět minut. V návodu se píše, že v případě hodně znečištěné mikrovlnky je nutné to tam nechat o dvě minuty déle, tudíž jsem ji zapnula na deset minut a čekala, co se bude dít.
Pára z horké octové vody pomůže ,,odlepit” zaschlé nečistoty. Opravdu to funguje – vyzkoušeno. Pak už jen stačí vzít nějaký hadřík namočený v octové vodě a všechny stěny otřít. V našem případě bylo nutné to udělat několikrát, ale můžu potvrdit, že mastný povlak i všechny ty neidentifikovatelné skvrny šly dolů dobře.
Bohužel pak celý byt smrděl octem, což byl možná důvod, proč se u nás nikdo příliš nezdržoval. Tento důsledek jsme s Petrem zhodnotili jako pozitivní (pokud byste však s octovým zápachem měli problém, stačí do směsi přidat trochu vonné esence – nepomůže to úplně, ale zápach by měl být daleko méně intenzivní).
